Makrofotografie 

Mezikroužek je plastový nebo častěji kovový tubus, který neobsahuje žádné optické členy. Jeho hlavní úlohou je zvětšit vzdálenost objektivu od těla přístroje, čímž se změní zaostřovací rozsah a možnost zaostřit objektiv na kratší vzdálenosti. Současně ale není možno s takovým objektivem zaostřit na nekonečno. Mezikroužky jsou na obou koncích opatřeny závitem nebo bajonetem. Použitelné jsou pro přístroje s výměnnými objektivy, kde se vloží mezi objektiv a tělo fotoaparátu.

Mezikroužky se vyrábí v různých velikostech, přičemž nejčastěji se prodávají v sadě po třech kusech. Hlavní nevýhoda spočívá ve značném úbytku světelnosti mezi objektivem a fotoaparátem. Nelze je tedy použít při velkém zvětšení z důvodu problematického určení expoziční doby a možnosti zaostření. V takových případech se hodí spíše pro statické motivy nebo s kombinací použití blesku nebo makroblesku.

Některé mezikroužky mohou být vybaveny i elektrickým přenosem informací mezi objektivem a fotoaparátem. To je zejména výhodné pro clonový simulátor a automatické zaostřování, i když při větším zvětšení není autofokus pro nízkou světelnost schopen na fotografovaný předmět zaostřit.

Při použití širokoúhlého objektivu s mezikroužky je vzdálenost objektivu od fotografovaného předmětu natolik malá, že je fotografování téměř nemožné. U teleobjektivů je naopak tato vzdálenost daleko větší, ale výsledné zvětšení je menší, takže fotografie jsou na rozhraní detailu a makrofotografie. Nejvýhodnější je mezikroužky používat s objektivy kratší ohniskové vzdálenosti, které se řadí mezi základní, nejčastěji 50 mm.